Akropolis, Athény, Řecko

Vrch Akropole, zařazený mezi památky svĕtového kulturního dĕdictví UNESCO, je tvořen vápencovou plošinou ve výšce 156 metrů nad mĕstem Athény. U příležitosti olympijských her konaných v Athénách v roce 2004 navrhl Pierre Bideau nové osvĕtlení staveb na Akropoli.

Na planinĕ dlouhé 300 a široké 85 metrů se zde nachází nejproslulejší díla klasické řecké architektury – Parthenón, Erechtheion, Propyleje a chrám Athény Níké. Chrámy, práce architektů Kallikrata, Iktina a Mnesikla vedených mistrem Feidiem, jsou vystavĕny z bílého mramoru v dórském a iónském slohu.

Po ukončení provozu instalace Son et Lumière Pierra Arnauda (1959-1999) zůstalo na místĕ pouze provizorní, esteticky nezajímavé osvĕtlení. V roce 2001 se sdružení Přátelé Athén na podnĕt řeckého režiséra Michaelise Cacoyannise rozhodlo připravit doprovodný kulturní program k olympijským hrám. Projekty osvĕtlení nejvýznamnĕjších památek hlavního mĕsta svĕřilo toto sdružení po nezbytných konzultacích Pierrovi Bideauovi.

V případĕ Akropole vycházel autor při návrhu osvĕtlení ze tří hlavních principů. Prvním z nich byla úcta k tĕmto prastarým památkám a rozhodnutí vyhnout se jakýmkoli okázalým efektům. Druhým byla myšlenka teplého svĕtla vyzařujícího z interiéru budov a naznačujícího přítomnost proslavených učenců, kteří položili základy našeho současného matematického, filosofického i architektonického vĕdĕní. Poslední princip se týkal vzájemné harmonie nočního vzezření jednotlivých památek s cílem, aby celé místo působilo jako jeden celek.

Zvláštní péče byla vĕnována osvĕtlení sloupů Parthenónu a Erechtheionu. Byla použita svĕtla dvou barevných teplot, teplé bílé a střední bílé (2500 K a 3000 K), zamĕřená z protilehlých stran. Tato kombinace barevných teplot dodává hmotĕ objem a plastický profil v závislosti na pozorovacím úhlu. Aby svĕtlo pokrylo celou výšku sloupů, byly použité svĕtlomety Decoflood 606 opatřeny sklenĕnými refraktory, které paprsek lineárnĕ rozšiřují. Navíc byly instalovány vodorovné sklenĕné refraktory ozařující násloupí Parthenónu s cílem zmĕkčit osvĕtlení trojúhelníkového štítu.

Při instalaci svĕtlometů bylo třeba dodržet požadavek na minimální narušení denního pohledu na stavby. Všechna svítidla proto byla umístĕna na zemi, natřena na bílo a připevnĕna na nízké betonové podstavce přizpůsobené povaze místa. Celkem bylo použito 665 svĕtlometů Decoflood a 140 svĕtlometů Diamant.

Osvĕtlení Akropole, slavnostnĕ uvedené do provozu 19. července 2004, je viditelné z Aeropagitovy promenády, ze čtvrti Monasteraki nebo v případĕ Erechtheionu z pahorku Pnyx. Svĕtla za soumraku zapíná časový spínač kombinovaný s fotobuňkou.